řehole, -e (†řehola, -y, †řehol, -e) ž. (z lat.) círk. 1. církví schválený soubor pravidel pospolitého i osobního života členů řádu, mnichů: přísná ř. řádová; článek ř.; přen. pravidla, zásady vůbec: kniž. základní ř. životní (Maria); smysl disciplíny, ř. lidské duše (Šal.); expr. (smiřoval se) s ř-í spolku (rybářského) (Mor.); lidé zvláštní ř., kteráž sluje cirkus (Bass) 2. (církevní, mnišský) řád 2; členové řádu, mniši: benediktinská ř.; vstoupil do ř-y (Pal.); – soudit bude řehol celá nad ním (Choch.) klášter; přen. žert. mysl (ho) táhne do ř-e svatého Adama (Rais) pomýšlí na ženitbu