řetěz (nář. řeťaz, řetaz Salich.), -u, zast. -e m. (6. j. -u, -e, zast. -i Tyl, Havl. aj.) 1. pohyblivě spojený sled článků, zprav. kovových, protah, pohon a držení: silný, ocelový ř.; články ř-u; ř. jízdního kola; vrata uzavřená na ř.; uvázat psa na ř.; být spoután ř-y; zločince vedou v ř-ech v poutech, v okovech; galejní ř.; (zlatý) rektorský, primátorský ř. odznak hodnosti; ozdobné papírové ř-y na vánočním stromku; přen. ř. lásky, přátelství, příbuzenských vztahů pojítko, svazek; ust. spoj. hlavní článek ř-u nejdůležitější, rozhodující místo, činitel; nejslabší článek ř-u nejcitlivější, nejzranitelnější místo; ♦ přervat otrocké ř-y vymanit se z útlaku; pustit někoho z ř-u dát mu volnost; nechat ho řádit; utrhnout se z ř-u, od ř-u získat volnost; začít řádit; jsem taková od ř-u utržená (Šrám.) bujná, nevázaná, splašená, divoká; ob. expr. dát (si) jazyk (hubu) na ř. (čast. na zámek) mlčet, ovládat se v řeči; řidč. všichni táhnou za jeden ř. (čast. provaz); tech. hnací, převodový ř.; kloubový, článkový, pouzdrový ř.; kalibrovaný ř.; motor. sněhový ř.; loď. kotevní ř. 2. ucelená řada, sled jednotlivých osob, předmětů n. jevů: ř. stráží kordón; policejní ř.; ř. honců; utvořit ř. postavit se do řady a uchopit se za ruce; postavit se do řady tak, aby bylo možno dopravovat různé předměty podáváním z ruky do ruky; bitevní ř. (Olb.) bitevní čára, fronta; ř. hor; ř. dobrodružství řada; ř. štěstí opište sedmkrát a zašlete těm, kteří jsou vám nakloněni (Nezv.) (hříčka s lavinovitě šířeným dopisem); příčinný ř. svazek příčin a následků; mysl. letící hejno mladých divokých kachen vedených starou kachnou; zeměp. ostrovní ř.; → zdrob. řetízek, řeťázek, řetázek v. t.