šířiti ned. (3. mn. -í, rozk. šiř) 1. poněk. kniž. zvětšovat co do šířky, činit širokým (ve význ. 1), širším; rozšiřovat: přívaly šířily řečiště; úsměv jim šířil tváře; koně šířili chřípě (Jir.); podezření šířilo propast mezi sousedy zvětšovalo 2. řidč. (co) činit rozsáhlým, rozsáhlejším; roztahovat: město šíří svou plochu; (dub) svou korunu šíří (Zey.) rozkládá 3. (co) vysílat, vydávat na všechny strany; v hojné míře roznášet, rozsévat; (co, †čeho) činit obšírným, obšírnějším (jaz. projevy): plameny šířily rudou zář; v krbu hořel plamen a šířil příjemné teplo (Jir.) vydával, vyzařoval; – hmyz šíří nakažlivé choroby; šířil kolem sebe hrůzu, teror; – není dobře o takové věci řeči š. (Svět.); nač š. slov? (Zey.) 4. uvádět ve známost většího počtu lidí; rozšiřovat: š. nesprávné názory; š. zprávy, pomluvy, lži roznášet, rozhlašovat; tisky Veleslavínovy šířily slávu jména Čech do celého světa (Lit. nov.); — šířiti se ned. 1. řidč. též šířiti zvětšovat se co do šířky, stávat se širokým (ve význ. 1), širším; rozšiřovat se 1: cesty se šíří; ústa se šíří úsměvem; řidč. š. v ramenou 2. stávat se rozsáhlým, rozsáhlejším; rozšiřovat se 1: skvrna se rychle šířila; v opuštěných dvorech šíří se košaté stromy (Štol.) rozkládají se do šířky 3. postupovat, pronikat na všechny strany: teplo se šíří místností; ze sklepa se šířil chlad vycházel, vystupoval; nákaza se šíří; nespokojenost se šířila; fyz. šíření tepla, zvuku, vlnění, světla 4. v hojnější míře se vyskytovat; rozmáhat se: šířil se strach 5. dostávat se ve známost většího počtu lidí; rozšiřovat se 1: nové myšlenky se šíří; šířily se podivné pověsti 6. (o čem) pouštět se do obšírnějších výkladů; mluvit, rozhovořovat se vůbec: nechci se o tom š.; – š. se o posledních událostech *7. prostírat se 1: před domkem se šířil trávník (Sab.) ○ předp. roz- (poroz-), roz- se, z(e)-; → nás. šířívati, šířívati se (o) bez předp.