šířka, -y ž. (2. mn. -řek) 1. vzdálenost mezi dvěma konci, okraji něčeho ve směru kratší vodorovné osy, rozměr předmětu kolmo k jeho podélné ose (rozl. od délka, hloubka): š. místnosti, řeky; š. ramen; proudy lidí kráčejících celou šířkou ulice; š. sukně; geom. š. obdélníku; text. jednoduchá, dvojitá š. (tkaniny); zeměp. zeměpisná š. oblouková vzdálenost určitého místa zemského povrchu od rovníku na sever n. na jih měřená poledníkovým směrem 2. všestranná rozlehlost, obsáhlost; šíře 2, rozsah 2: š. zájmů; š. herecké inteligence; konat studia s neobyčejnou šířkou (Mach.); epická š. vypravování obšírnost; touha po šířce života (Mah.); řidč. š. svědomí (R. Svob.)