šílenec, -nce m. (*šílenka, -y, Mod. r., *šílenkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Čas, ž.) šílený člověk: zuřivý š.; počínat si jako š. blázen, pomatenec; expr., zprav. publ., váleční š-i zběsilci