šťastlivý příd. kniž. a zast. šťastný 1, 2: š-í milenci (Vrba); – š-é prostředí (Konr.); š-é svátky! (Něm.); → přísl. šťastlivě: usmívat se š. (Vrba); → podst. *šťastlivost, -i ž.: š. lásky (Konr.)