šanovat ned. (z něm.) zast. a ob. expr. (koho, co) šetřit 5, 1: vojsko nikoho nešanovalo; jisté části města budou šanovány (Štoll); proboha, šanuj mne (Staš.); – nešanujte nějaký ten groš (Kosm.); — šanovat se ned. ob. expr. šetřit se 1: nic nedělá, šanuje se