šatlava, -y ž. (z fr.) poněk. zast. menší věznice (zprav. obecní): zavřeli provinilce do obecní š-y; pochopové ho vedli do městské š-y (Wint.); šatlavní příd. řidč. poněk. zast.: š. vězení; ve světnici š. (Nov.); š. hospodář (Jir.) správce šatlavy