šelest, -u m. (6. j. -u) slabý praskavý zvuk způsobený pohybem n. třením ploch něčeho tenkého, drobného, suchého ap.; šustot: š. listí; š. hedvábí; š. ptačích křídel; š. deště; med. šelesty zvukové jevy doprovázející funkce někt. vnitřních orgánů: š-y srdce, na srdci; s-y plic, na plicích; třecí š-y; odb. nepravidelný, zprav. rušivý zvuk, např. při reprodukci řeči, hudby ap.