šetrný (nář. šátrný Jir. aj.) příd. 1. rozvážný ve vydání a spotřebě, neutrácející zbytečně; řidč. řízený zásadami hospodárnosti; spořivý (op. marnotratný, rozmařilý 1): š-á hospodyně; být š., ale ne lakomý; být střídmý a š. v jídle, pití i v šatstvu (Šmil.) hospodárný; – řidč. peníze se rozešly i při š-ém hospodaření (Šmil.) 2. mající, projevující ohled k potřebám, vlastnostem, stavu někoho, něčeho; ohleduplný, pozorný 4: š-á účast, pozornost; š-á slova; š., konejšivý tón; š-é jednání s lidmi taktní; š-é zazvonění mírné, jemné †3. (čeho) dbalý na něco: (Bójové) š-í cti a víry (Pal.); → přísl. k 1, 2 šetrně: š. hospodařit; schovávat š. každé peříčko; – š. připravit někoho na zprávu o neštěstí; š. se dotýkat ran; š. zacházet se svěřenými věcmi; přen. keře a stromy zakrývají š. sešlost hrobů (Jir.); → podst. šetrnost, -i ž.: vést děti k š-i; nemůže vystačit při veškeré š-i; – chovat se k ženám s uctivou š-í; nesli zraněného s velkou š-í