šikmý (*šiký Krásn.) příd. odchylující se od přímého n. základního směru (zvl. vodorovného a svislého n. rovnoběžného a kolmého): š-á poloha; š. směr; š-á čára, plocha, rovina; š-á střecha; š. žebřík nakloněný; š-á ulice; š-é paprsky; přen. š. pohled kosý, podezíravý, neupřímný; ♦ dostat se, sklouznout na š-ou plochu dostat se do úpadku, zvl. mravního; vod. stav. š. jez postavený šikmo k ose toku; tech. š. motor s válci v šikmé poloze; š. rošt, š. výtah (u vysokých pecí); geol. š-á vrása; š-é zvrstvení; zahr. š. kordón; zvěr. š. chrup (u koně) v kt. se otírají třecí plochy řezáků šikmo; → přísl. šikmo, řidč. šikmě: š. položený napříč I 1; š. dopadající světlo; stát š.; → podst. šikmost, -i ž.: š. stěn