škrabadlo, -a s. (2. mn. -del) jednoduché škrabací nářadí, škrabačka II, škrabka, škrabák, -u 1: š. na sníh; archeol. kamenný nástroj s ostřím na kratší straně k oškrabování (nejč. koží); → zdrob. škrabátko, -a s. (6. mn. -ách): (kovové, ocelové) š. na brambory, na zeleninu, na nehty; š. na boty želízko k otření obuvi (od bláta)