škrob, -u m. (6. j. -u) jemná bílá hmota používaná k tužení tkanin, k lepení ap.: bramborový, rýžový, pšeničný, kukuřičný š.; zástěra drnčící škrobem silně naškrobená; chem. vysokomolekulární uhlohydrát vznikající v rostlinách z kysličníku uhličitého a z vody; živočišný š. glykogen; — škrob, -a m. expr. velmi lakomý, skoupý člověk; skrblík, lakomec: lakomý, to je málo, š. je (Baar)