šlechtic, -e m. (1. mn. -i, řidč. -ové) (šlechtična, †šlechtička Něm., -y ž.) příslušník šlechty; aristokrat 1: š-i domácí i cizí; zchudlý š.; hrdá š-čna; přen. š. ducha; → expr. zdrob. *šlechtíček, -čka m. (Hol.)