šlendrián, -u m. (6. j. -u) (z něm.) hovor. nedbalost, ledabylost, nepořádek 1, šlendriánství: starý, zakořeněný š.; bezpříkladný, neslýchaný š.; mravní š. (O. Schein.); odstraňování š-ů (Zápot.); — šlendrián, -a m. řidč. hovor. nedbalý, nepořádný člověk; — šlendriánský příd. hovor. nedbalý 1, ledabylý 1, nepořádný 1: š-á práce; → přísl. šlendriánsky; → podst. šlendriánství, -í s. šlendrián, -u: švindl a š. (V. Mrš.); učinit přítrž š.