šmelinář, -e m. (šmelinářka, -y ž.) ob. hanl. kdo provozuje šmelinu: váleční š-i; velké zisky š-ů; → expr. zdrob. šmelináříček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích): z drobných š-ů se stali váleční zbohatlíci (Kultura)