šmuk, -u m. (6. mn. -cích) (z něm.) zast. a nář. ozdoba, zvl. pentle n. třásně na kloboucích; šperk 1: šmuky čili housenky kolem klobouku otočené (Herb.); – zlaté šmuky (Wint.); šmukový příd.: š-é klobouky se šmuky