šosák, -u m. (6. mn. -cích) hovor. (dř.) šosatý kabát: dlouhý, černý, ošumělý š., starosvětský š.; → expr. zdrob. šosáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): obléci si š.; šosák, -a m. (6. mn. -cích) (šosačka, -y ž.) hanl. nepřítel novot nemající širšího rozhledu, lpící na zastaralých názorech; zpátečník, zaostalec, copař, měšťák 3, omezenec: směšný š.; typ, karikatura š-a; jednat, mluvit jako š.; maloměšťácký, nadutý š.; → expr. zdrob. šosáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích): povrchní, ustrašení š-čkové