šoufl, šófl příd. (neskl.) (z hebr.) řidč. ob. špatný 1, sešlý 1: š. kabát; šófl automobilové drožky (R. Weiner); i takový šófl infanterista může mít dostaveníčko (Ben.); — šoufl přísl. ob. špatně: mně bylo moc š. (Vach.) nevolno, nanic