špacír, -u m. (z něm.) 1. poněk. zast. ob. expr. procházka 1: jít, vyjít si na š., chodili jsme š-em; ♦ expr. pustit, pouštět si pusu (zhrub. hubu) na š. mluvit útočně, neuváženě, nevázaně 2. řidč. špacírka 4