špeh, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (z něm.) poněk. zast. a hanl. vyzvědač, zvěd, slídil, špión: byli (čeští páni) bedlivě střeženi špehy (Herb.); cítí (Lojza) špeha v zádech (Drda); špeh, -u m. (6. mn. -zích) (zprav. mn. špehy) poněk. zast. a hanl. výzvědy: jít, poslat někoho na špehy