špek, -u m. (6. mn. -cích) (z něm.) 1. ob. slanina: plátek špeku; paprikovaný š.; knedlíky se špekem; být špinavý jako š. velmi; šel na to jako myš na š. (Svob.) dal se nachytat na vnadidlo; ♦ expr. skočit, naletět na š. dát se oklamat; přen. expr. tuk, sádlo (zprav. tlustého člověka): očka zapadlá do špekem podlitých víček (Her.) 2. ob. expr. lákadlo, vnadidlo: ženská — to je š. na diplomaty (Štech) 3. špeky mn. slang. něco zvláštního, zajímavého, mimořádného: vybírat z knihy špeky; vyprávět špeky; stud. slang. špeky u zkoušky chytačky, chytáky; → expr. zdrob. k 1 špíček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): opékaný š.; — špekový příd. zprav. k 1: š-é knedlíky; přen. expr. š-é ruce (Her.) špinavé; š. sir John (Ner.) tlustý