štóla, -y ž. (z lat.) 1. círk. dlouhý úzký pruh látky, kt. nosí kněz při některých obřadech: kněz s klerikou a štólou fialové barvy; kněz svázal (snoubencům) ruce štólou (při oddavkách); přen. nedal se spoutat štólou (Rais) neoženil se 2. dlouhý úzký přehoz z látky n. kožešiny nošený přes ramena: činčilová š. 3. jemnější pečivo podlouhlého oválného tvaru 4. círk. plat kněžím za církevní výkony (oddavky, pohřby ap.): vybírat štólu; — štólový (*štólní) příd. k 4: š-é poplatky; š-í právo (Havl.)