štědrý příd. 1. takový, kt. rád a hojně dává, rozdává (op. lakomý 1): š. hostitel; š. dárce; š-ří rodiče; mít š-ou ruku být štědrý; bývá s chválou š. (Něm.); dívka š-á na úsměvy (Čech); (země) je š-á v bohatství svém (Zey.); být š. k někomu 2. hojný 1, vydatný, bohatý 2: š-é dary; š-á úroda, š-á odměna královská (expr.); š-á chvála (Zey.); – Š. den, Š. večer 24. prosince; š-á bába (Staš., Sez.) (kdysi) žena rozdávající na Štědrý večer dárky; → přísl. štědře: š. rozdávat, obdarovat, š. oplácet královsky; – sluneční světlo a teplo se š. rozlévá; → podst. štědrost, -i ž.: š. dárců; – š. odměny; š. přírodních krás