štěk, -u m. (6. mn. -cích) 1. štěknutí, štěkání, štěkot: pes vyrazil ostrý š.; zazněl š. loveckých psů; přen. expr. úsečné štěky povelů; zlostné štěky nadávky ap.; ♦ nestojí to (ani) za psí š. za nic 2. div. slang. bezvýznamná, krátká role; pes 5: hrát jen štěky