štěp, -u m. (6. j. -u) 1. ovocný strom vypěstovaný štěpováním, nejč. jabloň; zř. ovocný strom vůbec: ovocné štěpy; pokřivený jabloňový š.; jablka z mladého štěpu; vsadit š.; – zř. (kdyby) přehlédl jeden jediný š. v sadu (Hoffm.) 2. zahr. řidč. roub 1; → zdrob. štěpek, štípek, -pku m. (6. mn. -pcích)