štětec, -tce m. náčiní ze štětin upevněných na držadle, sloužící k nanášení a roztírání barvy, k čištění, oprašování ap.: kulatý, plochý š.; vlasový š.; natěračský, malířský š.; pevné tahy štětcem; mistrně vládnout štětcem malovat, být malířem; kresba štětcem; → zdrob. štěteček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): malovat lacinými š-y