štiplavý příd. 1. působící ostrý, pálivý, palčivý pocit: š. dým, zápach; š-á paprika pálivá, peprná; š. mráz, vítr bodavý, pichlavý; š-á bolest palčivá 2. jizlivě posměšný; uštěpačný, jizlivý 1, kousavý 2, peprný 2: š-é narážky; š-é řeči; š. humor; š. vtip; š. kritik; š-é anekdoty pikantní 3. řidč. (o hmyzu) štípavý, štípající, bodající: š-á moucha (Čech); š-í komáři (Baar); → přísl. k 1, 2 štiplavě: š. nakyslý zápach; š. páchnout; – š. vtipkovat; → podst. štiplavost v. t.