štrúdl, -u m. (nář. štrudla, -y, Preis., štrudle, -e, Her., ž.) (z něm.) ob. závin: tažený š.; táhne se to jako š. jde to pomalu; přen. expr. chodit ve štrúdlu v dlouhém zástupu, zprav. po dvou; — štrúdlový příd.: š-á jablka