štvanec, -nce m. 1. kdo je štván (ve význ. 1): š. postavený mimo zákon; štvanci a běženci smetení ze všech koutů světa (K. Čap.); proletářští štvanci (Kop.) hnanci, vyhoštěnci; přen. š. života (Mach.) 2. řidč. expr. kdo poštívá, štve (ve význ. 3); rozpustilec, darebák 2, dareba 2: to je kluk kakraholtská. To je š. (Vanč.)