šumař, -e m. (šumařka, -y ž.) (z něm.) 1. potulný řemeslný n. amatérský, zvl. venkovský hudebník: potulní vesničtí š-i; vřeštící hudba pražských š-ů (V. Mrš.) 2. hanl. špatný hudebník n. pracovník vůbec: daleko to s muzikou nedotáhnu — š. ze mne bude (Vrbová); – ti š-i tu práci odbyli