šumivý příd. k šuměti 1. vydávající, působící šum (ve význ. I 1): š. vánek; š. jez, vodopád šumící 2. pěnivý: š. prášek šumící (potrav.); vin. š-á vína obsahující větší množství kysličníku uhličitého, ovocná š-á vína 3. kniž. šumem (ve význ. I 2) se projevující; hlučný, rušný: š. zvuk zvonivého hlasu (Arb.); š-á váda dětí (A. Mrš.) 4. kniž. expr. kypivý 2, kypící (ve význ. 2), opojný 2: š-á blaženost (Poláč.); → přísl. šumivě: š. pěnící víno; → podst. šumivost, -i ž.