šuplík, -u m. (z něm. zákl.) ob. zásuvka: otevřít š. u stolu; vytáhnout papír ze š-u; hledat něco v š-u; ve spoj. psát pro š., do š-u bez možnosti n. bez úmyslu napsané uveřejnit; mít (něj. literární práci ap.) v š-u neuveřejněnou; → zdrob. šuplíček, -čku m.