šustiti, šustěti ned. (3. mn. -í) 1. vydávat suchý, harašivý, šelestivý zvuk: listí šustící pod nohama; sukně při tanci šustily; obilí se vlnilo a šustělo 2. (čím) působit suchý, harašivý, šelestivý zvuk: šustil obracenými novinami; š. hedvábím 3. expr. jít, pohybovat se s šustotem (zprav. šatu): přišla s hlavou vypjatou a vznešeně šustěla dál (Jir.) ○ předp. do-, od-, při-, roz- se, v-, vy- (se), za- (poza-); → nás. šustívati (o) bez předp.