žárliti ned. (3. mn. -í) 1. (na koho, co; ~; †s kým) pociťovat nelibost, bolest, zlost vůči někomu milovanému, protože má rád někoho jiného; pociťovat nelibost, bolest, zlost vůči někomu, koho má ráda milovaná osoba: ž. na svou ženu; ž. bez příčiny; ž. jako Othello; milovník s milenkou žárlí (Klác.); – žárlila na všechny ženy v jeho blízkosti; Evička s Mařičkou nežárlila (Svět.); přen. nežárlila na jeho lásku k vědě 2. (na koho) pociťovat řevnivost, nevraživost na někoho pro jeho úspěchy; nevražit, řevnit 1; (nač) nepřát, závidět (komu co): nežárlím na šťastnější soudruhy (Herrm.); ž. jeden na druhého; – ž. na něčí úspěchy, krásu, slávu ○ předp. roz- se, za-; → nás. žárlívati