žárlivý příd. k žárliti 1. takový, kt. žárlí: ž. manžel; je na ženu ž.; – byla ž-á na lásku rodičů, o kterou se s bratrem rozdělit musila (Zey.) řevnivá 2. svědčící o žárlivosti, vzniklý ze žárlivosti: ž-é pohledy nevraživé; ž-á myšlenka, podezřívavost; ž-á mrzutost, scéna 3. řidč. přehnaně úzkostlivý, opatrný; úzkostlivě si něco chránící: ž-á autokritika (Sez.); – byla ž-a na svou pověst (Podl.); → přísl. žárlivě: ž. milovat; ž. někoho trýznit; – řidč. ž. pečovat (Maj.); → podst. žárlivost v. t.