ždímati ned. (1. j. -ám) 1. (co) zbavovat (tkaniny) tekutiny, zejm. vody mačkáním, kroucením n. odstřeďováním: ž. prádlo; ž. promoklé šaty 2. (co z čeho) mačkáním, kroucením vytlačovat, odstraňovat (tekutinu) z něčeho, mačkat 4: ž. z hadru vodu; přen. expr. násilím z někoho, něčeho dostávat, vymáhat: kapitál ždímal z dělníků stále vyšší výkony; ždímal jsem z něho slib (Halas); dovedl ž. peníze ze všeho (B. Říha) získávat 3. expr. (co) (v rozpacích) mačkat 1, tisknout I 1, žmolit 1: ž. v rukou kapesník; pokorně ž. čepici; ž. mezi prsty cíp zástěry; svůj boháč ždímá měšec (Vrchl.) pevně drží 4. expr. (koho, 4. p.) vydírat na někom, zprav. peníze; okrádat, vykořisťovat: páni ždímají a odírají sedláka; ž. dělníka ve fabrikách (Fuč.) ○ předp. na- se, pro-, pře- se, vy-, za-; → nás. ždímávati ○ předp. vy-