žeň, žně ž. 1. zprav. mn. žně žetí a sklizeň obilí; doba tohoto žetí a sklizně; žatva 1: setí, žně a podzimní práce; nastaly, minuly žně; zkrátit dobu žní; čas žní; bylo to přede žněmi, o žních, ve žních; přiklepávat kosu k odpolední žni (A. Mrš.); přen. kniž. krvavá ž. války; smrti hrozná ž. (Jir.) 2. kniž. úroda 1, sklizeň 2: bohatá, hojná, chudá, hubená ž.; pár volů veze ž. (Klášt.); aby větve daly novou ž. (Vrchl.) 3. kniž. výsledek něj. činnosti vůbec, užitek z ní, odměna za ni: jinde lepší žně tvé píli kynou (Čech); celoživotní vědecká ž.; literární ž. určité doby; malíř vystavuje ž. svých pařížských pobytů; obchodníci se chystali na tučné žně (M. Krat.) velké výdělky