žežulka, -y (2. mn. -lek), žežulice, -e, expr. žežulenka, žežulinka (2. mn. -nek), žežulička (2. mn. -ček), -y (†žežhulice Vrchl., †žežhule Jg., -e) (†žežhulka, Mácha, †žežhulenka Čel., †žežhulička Klicp., †žežhulinka Hol., †zezulka Staš., Kubín, †zezulenka Hol., †zezulička Podl., †zezulinka Klicp., *zezhulička Čel., *zezhulka F. Schulz, -y, 2. mn. -lek, -nek, -ček) ž. 1. lid. název kukačky: volání, kukání ž-y, ž-e; přen. Luise, té špatné matce, žežulici, zastesklo se po dítěti (Maj.) 2. lid. název vstavačů a někt. jiných rostlin (Čech, Salich.)