žebřina, řidč. a poněk. zast. řebřina, -y ž. 1. postranice žebřiňáku, podobná širokému žebříku: ž. vozu; uvázat oprať k první příčli pravé ž-y; ř-y praskaly a ohromný náklad hrozil kola rozlámati (Svob.) 2. malý žebřík nad žlabem, za kt. se vkládá ve stáji dobytku píce; jesle 1: dávat seno za ž-u 3. zprav. pomn. ž-y těl. tělocvičné nářadí, širší žebřík s hustšími příčkami připevněný ke stěně; ribstol: cvičit břišní svaly na ž-ách, na ž-ě 4. ž-y, ř-y pomn. ob. žebřiňák: navršené ž. (Mrš.); → zdrob. k 1, 2, 4 žebřinka, -y ž.