žebrota, -y ž. 1. žebrání: živit se ž-ou; chodit ž-ou, na ž-u, po ž-ě; přen. umění jde ž-ou (Pfleg.) málo vynáší 2. expr. chudoba 1, nouze 1, bída 1: ž. z něho čišela; přivést někoho do ž-y; co u nás v horách, ž. to je a dření (Rais); přijít na ž-u (Něm.) na mizinu 3. též řidč. žebrotina (Něm., Herrm.) expr. chudý, nuzný člověk; chudáci (ve význ. 1), chudina I 1: uvázat si na krk takovou ž-tu (Šlej.) uzavřít manželství s chudým n. s chudou; dát dceru kovářské ž-tě (Vrba); – podělovat ž-tu zbytky jídla (Lacina); jsme jenom ž-ta (V. Mrš.)