žehliti (3. mn. -í) (*žehlovati Šmil.) ned. 1. (~; co) uhlazovat, urovnávat využitím teploty a váhy (žehličkou): prát, ž. a zašívat; ž. prádlo, šaty; mít mnoho žehlení; prkno na žehlení; sukně dlouho nežehlená; kožel. ž. usně 2. hovor. expr. (co) urovnávat (něj. záležitost); dělat lepším: chodil ž. dluhy (Lid. nov.); – tady není co ž. Je to všechno holá pravda (Svatopl.); ž. si to u šéfa ○ předp. na-, na- se, pře-, při-, roz-, se-, vy-, za-; → nás. žehlívati