železný příd. 1. jsoucí, vyrobený ze železa; často neodb. ocelový: ž. drát, plech; ž-á tyč, deska; ž. hrnec; ž-á mříž, postel; ž-á kamna, ž-é zboží (Ner.); ž-á dráha; Z-é dveře název starobylého domu s průchodem v Praze na Starém Městě; ž-á opona, přen. publ. politická, hospodářská a kulturní přehrada mezi socialistickými a kapitalistickými státy (po druhé světové válce); bás. ž. drak (Mach., Čech) vlak; ž. oř (Vrchl.) lokomotiva; ♦ zvyk je ž-á košile (pořek.) těžko se překonává; hist. ž-á panna; hut. ž-á houba houbovitá hmota vyráběna z kysličníků železa 2. obsahující, poskytující železo; týkající se železa vůbec: geol. ž-á ruda; miner. ž. kyz pyrit; ž-á slída šupinkatá odrůda krevelu; horn. ž. klobouk; hut. ž. prášek; hvězd. ž. meteorit; – ž-é hutě; ž-é dílny (Něm.) železárny; (v místních jménech) Z-á ulice (v Praze); Ž. Brod; Ž-á Ruda; zeměp. Ž-é hory; Ž-á vrata (soutěska na Dunaji); archeol. ž-á kultura období lidské kultury od r. 700 př. n. l., kdy člověk k výrobě nástrojů a šperků používal převážně železa; hist. ž-í páni rytířská jízda v plné zbroji 3. připomínající železo někt. vlastnostmi (tvrdostí, pevností, tíhou, barvou, odolností ap.); vyjadřující tyto vlastnosti: ž-é svaly; ž-é objetí; koně ž-í, popelaví (Bass); vládnout ž-ou rukou pevně, přísně, mocně, tvrdě; ž-é srdce neústupné, tvrdé; ž-é zdraví pevné, odolné; ž-é nervy; ž-á vůle, vytrvalost; ž-á kázeň, logika, zákonitost, nutnost neměnná, nezvratná, absolutní; ust. spoj. ž-á zásoba, rezerva uschovaná pro krajní případ potřeby; zbož. ž-é dřevo těžké a pevné; hist. práv. ž-á kráva dávka poddaného círk. vrchnosti spočívající v pravidelném odvádění kusu dobytka, přen. trvalé zatížení, břemeno; hist., dějep. ž. král Přemysl Otakar II. (nepoddajný a mocný); ž. kancléř Bismarck; polit. Z-á garda (před 2. světovou válkou a za ní) fašistická organizace v Rumunsku; → přísl. železně řidč.: ž. se k nebi tyčí maják (Wolk.); – ž. leží zákon na mně jako na tobě (Zey.); → podst. k 3 *železnost, -i ž. (R. právo)