ženich, -a m. (mn. 1. -chové, -ši, 6. -ších) 1. muž, kt. se právě žení n. má krátce před svatbou; zasnoubený muž: ostýchavý ž.; hledat si ž-a; hosté z ž-ovy strany; je jako ž. (o muži) nastrojen; náb. zast. ž. nebeský Kristus (vyjádření mystického vztahu lidské duše, zprav. řeholnic, k němu) 2. muž, kt. se uchází o ženu; nápadník 1: měla už mnoho ž-ů; lovit ž-y; → expr. zdrob. ženíšek, -ška m. (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích)