žertovný (*žertovní Zey.) příd. 1. žertem míněný, v žertu konaný: ž-á výhrůžka; ž-á šarvátka (Herrm.) 2. vzbuzující veselost; směšný 1, veselý 2: ž-á píseň; ž-á příhoda komická; mluvit ž-m tónem humorným 3. dělající, říkající žerty; žertující (ve význ. 1): ž. člověk; být roztomilý a ž. zábavný; → přísl. žertovně: ž. někomu pohrozit; – ž. vyprávět; – slunce si ž. pohrávalo v jejích vlasech; → podst. žertovnost v. t.