žezlo (†žežlo Jg., Tyl), -a s. (6. j. -u, -e, 2. mn. -zel, †-žel) 1. krátká tyč, zprav. z drahého kovu a zdobená, jeden z odznaků panovnické hodnosti; berla I 4: královské ž.; socha panovníka s žezlem v ruce; přen. vložit ž. do rukou nejstaršího syna odevzdat vládu; země pod žezlem Přemyslovců vládou; (Šalamounovo) ž. sahá k moři Rudému (Zey.) říše 2. kniž. odznak hodnosti, moci vůbec: ž. university, fakulty insignie; rektorské ž.; přen. kuchyňské ž. (Herrm.) vedení domácnosti; babiččino železné ž. (Svět.) tuhá kázeň; ž. módy (Čech) silný vliv 3. ryb. tyč upevněná na obou stranách sítě, sloužící k manipulaci