živiti ned. (3. mn. -í) vyživovat I 1. (koho, co) dávat někomu potravu; krmit 1, sytit 1: ž. správně děti; dobře ž. dobytek; zrní, jímž živíš hrdličky (Čech); to je vaše jediňátko? Živíte je posud sama? (Heyd.) kojíte; přen. myslil na Marii, kterou živil naukami Tolstého (R. Svob.) vychovával, odkojoval; biol. poskytovat organismu živiny 2. (koho, co) starat se o někoho, poskytovat mu zaopatření, živobytí: ž. rodinu, rodiče; ž. pět krků; živí celé příbuzenstvo; všude jí vyčítali, že ji musí obec ž. (Jir.); dát se ž.; ♦ je lépe ho šatit než ž. jeho oblékání je levnější než výživa 3. poněk. zast. (koho, 4. p.) poskytovat výdělek; zaměstnávat, platit 1: na místě lesního škůdce ž. hajného (Hál.); živil ho (průmysl malíře) dosti slušně (Svět.) 4. kniž. (co, koho, 4. p., čím) posilovat, povzbuzovat k životu, udržovat při životě; podněcovat: ž. něčí pochybnost, hněv, nenávist; naděje živí lásku (Jir.); kníže živil proti němu (králi) odboj (Vanč.); předsudky živené tiskem; ž. v sobě myšlenku stále jí věřit; ž. někoho nadějemi, sliby; přen. oheň, živený chrastím (Slád.) 5. poněk. zast. mít výživnou hodnotu, být výživný: jídla a nápoje neobčerstvují a neživí (Čech) †6. (koho, 4. p.) nechávat naživu, nezabíjet, šetřit 5: neživte nikoho z těch kacířů (Jir.); bijte je, bijte, nikoho neživte (husitský chorál); — živiti se ned. 1. (čím; ~; †s čím Kramerius; jak; †od čeho) brát pokrm, mít jako pokrm; sytit se, krmit se, jíst: ž. se chlebem, masem, mlékem; ž. se rostlinnou stravou; chopil se buchet a živí se; dobře, vydatně se ž.; (bloudící) se museli od samých kořínků ž. (Něm.); biol. (o organismu) brát si z potravy živiny 2. (čím; †s čím; jak, z čeho; nač; †od čeho) být z něčeho živ, opatřovat si prostředky k životu: ž. se prací; ž. se řemeslem, obchodem; ž. se vyučováním (Jir.); ž. se žebrotou, zbojnictvím; já se živím s prodáváním nůší (Jir.) vydělávám si; ž. se poctivě; živil se, jak se dalo; ž. se z ušetřených peněz (Mrš.), z almužen (Ath.); ž. se na cizí účet, přen. žít z cizí práce; řidč. herci se živili na dluh (Olb.); přijímá peníze, na kteréž se živí (Svob.); (sousedka) se živí od studentů (Čap.-Ch.); v horách (lid) se živí od přádla (Něm.) 3. kniž. (čím) posilovat se, povzbuzovat se k životu, udržovat se při životě: ž. se marnými nadějemi kojit se; ž. se sněním, vzpomínkami; (láska) slzou živí se (Vrchl.) ○ předp. do-, na- se, o-, o- se, ob-, ob- se, pře-, pře- se, při-, při- se, u-, u- se, vy-, vy- se; → nás. *živívati (Maj.) (o) bez předp.