živobytí, -í s. 1. (†živobyt, -u m., 6. j. -u, Wint. aj.) kniž. a zast. žití, život 2: asi 150 lidí přišlo o ž. (Rezek); ke konci listu stála prosba, aby babička ž. svoje u dcery a vnoučat strávila (Něm.); (Přemysl) si žádá, aby Václav byl za jeho ž. korunován (Vanč.); po prvé ve svém ž. cítil se uražen (Zey.); vojna na ž. a na smrt (Tyl) †2. životní síla, zdraví: on starý, vy mladá, on mrzutý, vy plná ž. (Jir.); obličej měl červený a plný ž. (Ner.) 3. způsob života, životní úroveň: pohodlné, lehké ž.; nespořádané, lehkomyslné ž.; (jmění) by stačilo k dobrému ž. do smrti (Olb.); to je (ale) ž.! bídný, těžký život 4. životní potřeby, prostředky důležité pro život (zejm. strava); obživa 1: shánět (těžce) ž.; nemít ani na ž.; starosti o ž.; schovat si peníze na ž.; vydělávat si ž. jako varhaník (Bass) 5. hovor. potraviny, jídlo 1: doběhne (synek) ke kupci a přinese ž. (Poláč.); koše plné ž. (Vanč.); vezli pod plachtou ž.: cukr, kávu, rýži (Nový) †6. hmotné prostředky k zaopatření obživy, majetek, jmění: otec nezanechal nám žádné ž. (Havl.); statky královské, ž. to komory zemské (Klicp.) zdroj 7. poněk. zast. pramen obživy, zaměstnání: (vojsku) byla válka řemeslem a ž-m (Jir.); mít z fabriky ž. (Šim.); zařídit si vlastní ž. (Rais) živnost; → expr. zdrob. k 1, 3, 4, 7 živobytíčko, -a s.: zast. a kniž. (jít) za doktorem a zachraňovat to milé ž. (Šim.) život; – pohodlné ž. na stará kolena (Tůma); iron. to by bylo ž., co? (nemuset pracovat) (Rón); – shánět ž. pro sebe a rodinu (Dyk) obživu; – poněk. zast. koza, z které prý měla celá rodina ž. (Staš.)