živost, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo (n. co) je živý (ve význ. 2-5, 7): mladistvá ž. čilost; italská, francouzská ž. temperament; ž. očí; ž. pohybů; rozpustilá ž. (Ner.); chorobná ž. (Čech); zř. na zámku panovala již od rána obzvláštní ž. (Sab.) ruch, neklid; – ž. reakce; ž. dojmu; ž. představy; ž. obrazotvornosti, fantazie; ž. přesvědčení (Jir.); – ž. slohu; ž. vyprávění, líčení barvitost; ž. Alšova umění; ž. idejí; ž. tvoření na -tel (SaS) produktivnost; – ž. debaty, dialogu; – ž. barvy jasnost; zvláštní ž. koloritu sytost 2. řidč. život 2: musíme ho (člověka) stíhat svou fantasií, má-li se nám zjevit ve své neviditelné ž-i (K. Čap.)