životobudič, řidč. životabudič, -e m. (neživ., 1. mn. -e) co obnovuje životní síly, životní vzpruha: pití kávy jako ž-e; láska je zázračným životabudičem (John); — *-budič, -e m. (živ., 1. mn. -i, -ové) žert. kdo někoho budí: tihle řidiči, to jsou ž-i (J. a M. Tom.)